Postkrizová sezóna · 28. únor 2010, 18:43
K názorům na novou sezónu, které už zazněly v diskusi, ještě připojím pár poznámek. Napřed ale chci upozornit ty diváky, kteří třeba začali chodit na přenosy později, že výběr titulů je zcela v kompetenci Metropolitní opery. Žádné kino na světě nemá na její rozhodnutí vliv a nemůže si určovat, jaké tituly by chtělo vysílat.
Nová sezóna připomíná něco jako rekonvalescenci. Nejhorší krize pominula, ale riziku komerčního neúspěchu je nutno se za každou cenu vyhnout. Takže pokud někdo (třeba já) doufal, že po Doctoru Atomikovi bychom mohli vidět i Nixona v Číně, tak se nedočká. Dramaturgické síto propouští jen tituly, které jsou co možná nejatraktivnější pro co možná nejširší divácké vrstvy. Tituly jako Pelléas nebo Vojcek jím prostě nepropadly. Na druhou stranu proti vybraným titulům se vlastně nedá vůbec nic namítat, neboť jejich obsazení je jaksepatří „nadupané“.
V nabídce je přirozeně většina nových produkcí, s výjimkou Nixona a La traviaty. La traviata nebyla zařazena zřejmě proto, že inscenace Willyho Deckera se už hrála v Salcburku (tehdy s Netrebko a Villazónem), vysílaly ji televizní stanice a vyšla i na DVD. Jestli v tom sehrála roli i Deckerova moderní, značně stylizovaná jevištní koncepce, těžko soudit.
Ovšem i Lucia z Lammermooru už vyšla na DVD. V tomto případě Met zřejmě sází na veliký úspěch samotné produkce, o níž se ve světě a koneckonců i u nás hodně diskutovalo, a především na atraktivní srovnání (souboj?) dvou různých představitelek Lucie – Anny Netrebko a Natalie Dessay. Osobně se na tuto „srovnávačku“ ráda podívám. Koneckonců povědomí o kvalitě se rodí právě a pouze ve srovnávání. Což platí i na nejvyšší úrovni.
Z našeho pohledu stojí za povšimnutí Dívka ze Západu. Do repertoáru se vrací u příležitosti letošního stého výročí světové premiéry této opery, která se konala právě v Metropolitní opeře (přirozeně ještě ve staré budově). Od Deborah Voigt a Marcella Giordaniho tedy budeme očekávat, že vzdají důstojnou poctu Emě Destinnové a Enriku Carusovi... Mimochodem, paní Voigt uvidíme jak v italském, tak německém repertoáru, konkrétně jako Brünnhildu ve Valkýře. Určitě zajímavý podnět k diskusi o pěvecké univerzalitě, respektive specializaci.
Zajímavé je obsazení Borise Godunova. Německý basista René Pape je jistě osobnost, Borise zpíval v Berlíně a Drážďanech, v Met ho bude dělat poprvé. Nepochybuji, že nabídne pozoruhodnou kreaci - svým vlastním způsobem. V Met bude obklopen převážně slovanskými kolegy, a tak se jistě nabídne téma do diskuse, zda se na současné světové scéně vůbec vyskytuje nějaký skutečně hvězdný Boris ruské, respektive slovanské provenience. Třeba takový, jako byl Nikolaj Gjaurov.
Met ovšem přenosy (logicky) staví na velkých hvězdných jménech velkých profesionálů, spíš než na jemnostech „autentické“ atmosféry. Proto také jistě v Gluckově Ifigenii vystoupí Susan Graham (jejíž afinita k francouzskému jazyku je navíc obecně známá a prověřená) spolu s Plácidem Domingem a ne třeba vynikající francouzští pěvci Véronique Gens a Stéphane Degout (ten se ovšem objeví v Hraběti Ory) jako v nadcházející produkci v Theater an der Wien. Domingovi budeme držet palce, aby mu sloužilo zdraví, zvláště po nedávných zprávách o plánované operaci.
Christoph Willibald Gluck, oblíbený autor Jimmyho Levina, se na plátna kin dostává podruhé. Je ovšem docela zvláštní, že do přenosů dosud nebyl zařazen žádný Mozart. Tedy s výjimkou Kouzelné flétny, přizpůsobené mladému publiku, která se hrála v první, zdaleka ještě ne tak exponované sezóně přenosů. Přitom jinak se v každé divadelní sezóně nějaký Mozart objevuje. Těžko říct, zda Met nepokládá tento repertoár za natolik atraktivní pro přenosy, nebo zda se jí na tomto háklivém poli přece jen nechce do přímé konfrontace s evropskými divadly a festivaly.
Ovšem ve Wagnerovi se Met žádného srovnání bát nemusí a do boje s evropskými metropolemi jde čelem. Uvidíme první polovinu nové inscenace tetralogie, v režii Roberta Lepage, jehož vizuální fantazie už dostala průchod v Berliozově Faustovu prokletí. Budeme napjatě čekat, jak si poradí s dramatickým obsahem Prstene nibelungova. V obsazení je Bryn Terfel jasnou hvězdou, pozor ale na Evu-Marii Westbroek jako Sieglindu a Jonase Kaufmanna jako Siegmunda. Hanse-Petera Königa známe z düsseldorfského Ringu, který před pár lety hostoval v pražském Národním divadle.
Capriccio (operní fanoušci možná znají obrazový záznam pařížské inscenace) a Le Comte Ory jsou dramaturgické lahůdky či libůstky, které před kamery přivedou další „povinné“ hvězdy, Renée Fleming a Juana Diega Flóreze, a poprvé i Dianu Damrau. Důvod pro zařazení jinak asi ne zcela nezbytného Dona Pasquala je jasný: Netrebko a Kwiecien.
V Donu Carlosovi se osobně nejvíc těším na trio Furlanetto-Keenlyside-Halfvarson. A obsazení Trubadúra, tak to jsou skutečně těžké zbraně. Sondru Radvanovsky, považovanou za jednu z předních verdiovských sopranistek současnosti, uvidíme v přenosech poprvé. A protože v základním přehledu máme pouze představitele hlavních rolí, tak ještě doplňuji, že Ferranda bude zpívat Štefan Kocán.
Vaše názory: [4]
Komentáře jsou uzavřeny
Starší: Sezóna 2010/11 odtajněna :: Novější: Dessay odstoupila z Hamleta
Madame, Met website uvadi toto:
Conductor William Christie, who is widely acclaimed for his performances of Baroque and Classical operas, makes his Met debut leading the revival of Mozart’s Così fan tutte. His youthful cast includes Miah Persson as Fiordiligi, Isabel Leonard as Dorabella, Danielle de Niese as Despina, and Pavol Breslik as Ferrando, all singing their roles for the first time at the Met. Nathan Gunn reprises his Guglielmo and Wolfgang Holzmair makes his company debut as Don Alfonso.
Tedy Pavol Breslik, ne Stefan Kocan jako Ferrando. SK ma vystupovat v Lyric Opera of Chicago v Macbeth.
What gives???
VT
— Vaclav Tom · 28. únor 2010, 21:26 · #
------------------------------------------------------------
Vážený pane, Vámi citovaný text pojednává o Mozartově Cosí fan tutte, kde je postava jménem Ferrando představována tenorem (zde Pavol Bršlík), zatímco paní Drápelová zmiňuje Ferranda z Vediho Trubadúra, což je role pro bas (a tedy pro Štefana Kocána). Takže všechno se zdá být v nejlepším pořádku a nezbývá než popřát oběma slovenským Ferrandům „Zlomte vaz“.
— Robert · 28. únor 2010, 21:58 · #
------------------------------------------------------------
Tak jsem rad, ze se to vysvetlilo diky Robertovi. Asi jsem venoval soucasne vice pozornosti hokeji (Canada-USA 3:2 ve Vancouveru) nez tomu, co bude v Met na podzim.
Preji vsem v CZ dobrou noc, Canada dnes spat nebude.
VT
— Vaclav Tom · 28. únor 2010, 23:22 · #
------------------------------------------------------------
K diskusi o Traviatě a Don Pasquale:
Traviata byla 2× přenášená v celém světě 3. A 4. ČERVNA 2000 Z PAŘÍŽE, mimochodem byla to nádhera, škoda, že takové projekty již nejsou – jak by asi vypadala CARMEN v takovém celodenním přenosu?!
K Donizettiho hudbě: je nádhrená!!!Předehra je strhující, celá opera je plna brilantních koloratur, kantilén, serenád a ve 3. dějství překrásný sbor sloužících, takže si „pochutnáme“. Donizettiho nikdy není dost. Petr Ostrava
— Petr · 5. březen 2010, 23:06 · #
------------------------------------------------------------